:: úvod :: aktuality :: vozový park :: jak na to :: zákony :: ceník :: kontakty ::

Zákon 238/2002 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

Úplné znění zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 478/2001 Sb. a zákonem č. 175/2002 Sb.

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

a)

podmínky pro provozování autoškol,

b)

způsob provádění výuky a výcviku žadatelů o získání odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla (dále jen "získání řidičského oprávnění") a práva a povinnosti žadatelů o získání řidičského oprávnění,

c)

práva a povinnosti provozovatelů a učitelů autoškol,

d)

podmínky pro udělování a odnímání osvědčení pro učitele výuky a výcviku (dále jen "profesní osvědčení"), průkazu zkušebního komisaře a pověření k provádění přezkoušení řidičů,

e)

způsob provádění zkoušek k získání řidičského oprávnění,

f)

způsob zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel,

g)

působnost správních úřadů a státní dozor.

ČÁST DRUHÁ

PROVOZOVÁNÍ AUTOŠKOL

Registrace k provozování autoškoly

§ 2

(1) Provozováním autoškoly se rozumí poskytování výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění. Provozovat autoškolu může právnická nebo fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění vydaného podle zvláštního zákona¹⁾ a registrace k provozování autoškoly. Registraci k provozování autoškoly vydává okresní úřad. Příslušný je okresní úřad podle místa provozovny žadatele. Provozovatelem autoškoly může být i organizační složka státu, která zajišťuje obranu a bezpečnost státu, (dále jen "organizační složka státu"). Organizační složka státu může provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti pouze svých zaměstnanců a osob ve služebním poměru nebo zaměstnanců a osob ve služebním poměru jiných organizačních složek státu zajišťujících obranu a bezpečnost státu.

(2) Okresní úřad vydá registraci k provozování autoškoly na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a)

je držitelem příslušného živnostenského oprávnění, nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, je držitelem zřizovací listiny, ze které vyplývá, že provádí výuku a výcvik k získání oprávnění k řízení vozidel,

b)

splnil technické podmínky pro provozování autoškoly podle tohoto zákona.

(3) Při splnění těchto podmínek má žadatel nárok na vydání registrace k provozování autoškoly.

§ 3

(1) Žádost o vydání registrace k provozování autoškoly musí obsahovat

a)

obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt, identifikační číslo, obchodní jméno a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,

b)

rozsah poskytované výuky a výcviku,

c)

jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat výuku a výcvik,

d)

jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat zdravotnickou přípravu,

e)

způsob zajištění výcvikových vozidel,

f)

popis a umístění autocvičiště nebo jiné cvičné plochy s vyloučením provozu jiných vozidel (dále jen "cvičná plocha") nebo řidičského trenažéru a adresu a označení výukových a učebních prostor.

(2) Žádost o vydání registrace k provozování autoškoly musí být doložena

a)

dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k autocvičišti nebo k cvičné ploše nebo k řidičskému trenažéru, k výukovým a učebním prostorám a k výcvikovým vozidlům,

b)

platnými profesními osvědčeními osob, které budou provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění,

c)

živnostenským listem nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, zřizovací listinou.

(3) Doklady uvedené v odstavci 2 předkládá žadatel v ověřených kopiích nebo originálech k nahlédnutí.

§ 4

(1) V rozhodnutí o vydání registrace k provozování autoškoly okresní úřad uvede

a)

obchodní firmu, včetně právní formy, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení provozovatele autoškoly, datum narození, identifikační číslo, obchodní jméno a jeho trvalý pobyt; je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,

b)

označení výukových a učebních prostor,

c)

rozsah poskytované výuky a výcviku,

d)

lhůtu pro zahájení provozování autoškoly,

e)

technické podmínky provozování autoškoly.

(2) Byla-li žádost zamítnuta, okresní úřad uvede v rozhodnutí důvody, pro které nebyla vydána registrace k provozování autoškoly.

§ 5

(1) Provozovatel autoškoly je povinen oznámit okresnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti vydání registrace k provozování autoškoly podle § 3, a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn.

(2) Okresní úřad na základě oznámených změn podle odstavce 1 rozhodne o změně údajů uvedených v rozhodnutí. Okresní úřad vydá novou registrační listinu, jedná-li se o změny údajů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) až c).

§ 6

Odnětí registrace k provozování autoškoly

(1) Okresní úřad rozhodne ve věci odnětí registrace k provozování autoškoly, jestliže provozovatel autoškoly

a)

opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě,

b)

neplní podmínky stanovené v registraci k provozování autoškoly,

c)

přestal splňovat podmínky stanovené v § 2 odst. 2,

d)

požádal o odnětí registrace k provozování autoškoly.

(2) O registraci k provozování autoškoly může provozovatel, kterému byla registrace k provozování autoškoly odejmuta podle odstavce 1 písm. a) nebo b), znovu požádat okresní úřad nejdříve po uplynutí 3 let od rozhodnutí o odnětí registrace k provozování autoškoly.

§ 7

Registrace k provozování autoškoly pozbývá platnosti dnem

a)

zániku právnické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškoly,

b)

úmrtí fyzické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškoly; pro pokračování provozování autoškoly při úmrtí provozovatele autoškoly platí zvláštní zákon,¹⁾

c)

kdy rozhodnutí okresního úřadu o odnětí registrace k provozování autoškoly nabylo právní moci.

Technické podmínky provozování autoškoly

§ 8

(1) Technickými podmínkami provozování autoškoly se rozumí

a)

autocvičiště nebo cvičná plocha nebo řidičský trenažér,

b)

prostory pro výuku a výcvik,

c)

učební pomůcky,

d)

výcvikové vozidlo.

(2) Technické podmínky pro autocvičiště, cvičné plochy a učební pomůcky pro výuku praktické údržby jsou uvedeny v příloze č. 1.

§ 9

(1) V autoškole lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění provozovat výcvikové vozidlo,

a)

které svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,²⁾

b)

které je vybaveno dvojím zařízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu²⁾ umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy vozidla, popřípadě akcelerátoru; u vozidla s automatickou převodovkou postačí dvojí zařízení pro ovládání provozní brzdy vozidla; jedná-li se o traktor, musí být v jeho kabině navíc umístěno další sedadlo pro učitele výcviku, jehož umístění a provedení musí být schváleno podle zvláštního právního předpisu,²⁾ jedná-li se o motocykl, musí být kromě dvojího zařízení umožňujícího ovládání spojky a provozní brzdy vybaven dvojím řízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu,²⁾ nebo elektronickým zařízením umožňujícím komunikaci učitele s žákem a ovládání zapalování motocyklu,

c)

které je vybaveno doplňkovým vnitřním zrcátkem, pokud je pro daný typ vozidla předepsáno,

d)

které bylo pro účely výuky a výcviku schváleno okresním úřadem.

(2) Druhy výcvikových vozidel pro výuku, výcvik a závěrečné zkoušky k získání jednotlivých skupin a podskupin řidičského oprávnění a jejich technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 2.

(3) V autoškole lze použít jako výcvikové vozidlo vozidlo konstrukčně přizpůsobené tělesně postižené osobě, které není výcvikovým vozidlem.

§ 10

(1) Výcvikové vozidlo schvaluje pro jeho použití k výcviku v autoškole úřad příslušný pro registraci silničního motorového vozidla podle zvláštního zákona.²⁾ Úřad schválí výcvikové vozidlo na základě písemné žádosti provozovatele vozidla.

(2) Žádost musí obsahovat

a)

obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,

b)

tovární značku vozidla,

c)

rok výroby vozidla,

d)

registrační značku vozidla.

(3) Žádost musí být doložena

a)

dokladem o technické prohlídce vozidla,²⁾ pokud od zaregistrování vozidla uplynula doba delší než 1 rok,

b)

písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem,

c)

technickým průkazem silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,

d)

osvědčením o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,

e)

doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů.

(4) Úřad po schválení vozidla k výcviku provede úřední záznam do technického průkazu vozidla s textem "Schváleno jako výcvikové vozidlo", vydá nové osvědčení o registraci silničního motorového a přípojného vozidla, ve kterém zaznamená změnu užívání vozidla do části "Jiné záznamy" a na tabulku státní poznávací značky vozidla vyznačí nálepkou termín příští pravidelné technické prohlídky a měření emisí.²⁾

(5) Provozovatel vozidla je povinen před vyřazením výcvikového vozidla z výcviku písemně oznámit příslušnému úřadu změnu užívání vozidla. Oznámení musí být doloženo písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem.

(6) Při vyřazení vozidla z výcviku vyznačí úřad změnu užívání vozidla způsobem uvedeným v odstavci 4.

§ 11

(1) Výcvikové vozidlo s výjimkou motocyklu a osádka motocyklu musí být při výcviku v řízení vozidla a při závěrečné zkoušce řádně označeny. Označení výcvikového vozidla musí být umístěno na vozidle tak, aby bylo viditelné ostatními účastníky provozu vozidel na pozemních komunikacích ze všech stran a u osádky motocyklu zepředu a zezadu na vzdálenost nejméně 50 metrů.

(2) Způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel, způsob označení osádky motocyklu a materiál, ze kterého musí být označení vyrobeno, stanoví prováděcí předpis.

§ 12

Řidič výcvikového vozidla v době, kdy využívá výcvikové vozidlo pro vlastní potřeby, musí sejmout nebo zakrýt neprůhledným krytem označení výcvikového vozidla.

ČÁST TŘETÍ

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST

ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL

HLAVA PRVNÍ

PODMÍNKY PŘIJETÍ K VÝUCE A VÝCVIKU

K ZÍSKÁNÍ ŘIDIČSKÉHO OPRÁVNĚNÍ

A DRUHY VÝUKY A VÝCVIKU

§ 13

Podmínky přijetí k výuce a výcviku

(1) Výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění může provádět výlučně provozovatel autoškoly. Provozovatel autoškoly přijme k výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění osobu, která

a)

podá písemnou žádost; pokud je žadatel mladší 15 let musí být žádost doložena písemným souhlasem jeho zákonného zástupce, jehož podpis byl ověřen příslušným orgánem,

b)

ke dni ukončení výuky a výcviku dosáhne věku předepsaného pro udělení řidičského oprávnění příslušné skupiny podle zvláštního zákona,^2a) přičemž od zahájení výuky a výcviku k jejich ukončení nesmí uplynout doba delší než 18 měsíců,

c)

není nezpůsobilá k právním úkonům,

d)

je zdravotně způsobilá k řízení motorového vozidla podle zvláštního zákona,^2a)

e)

splní další podmínky, pokud je pro získání řidičského oprávnění vyžaduje zvláštní zákon.^2a)

(2) Žáci školy, které byla vydána registrace k provozování autoškoly, u nichž je získání řidičského oprávnění kvalifikační předpoklad výkonu povolání, na které se žáci ve škole připravují, nebo pro něž je řízení motorových vozidel volitelným (nevolitelným) předmětem, mohou být zařazeni do výuky a výcviku nejdříve rok a půl před dosažením předepsaného věku pro udělení řidičského oprávnění příslušné skupiny podle zvláštního zákona.^2a) Zkoušku odborné způsobilosti mohou pak složit po ukončení výuky a výcviku, a to i před dosažením předepsaného věku s tím, že řidičské oprávnění jim bude vydáno po jeho dosažení. Uvedené školy pak mohou výuku a výcvik provádět jako sdruženou ve smyslu § 16 odst. 1, přičemž při kombinaci skupin a podskupin řidičských oprávnění uvedených v § 15 odst. 1 lze přidružit i skupinu C a podskupinu C1.

(3) Žádost o řidičské oprávnění musí obsahovat

a)

jméno, příjmení, titul žadatele,

b)

adresu trvalého pobytu žadatele nebo u osob, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, místo pobytu na území České republiky,

c)

datum a místo narození žadatele,

d)

státní občanství žadatele,

e)

skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, kterou žadatel vlastní,

f)

skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, k jejímuž získání požaduje žadatel provedení výuky a výcviku.

(4) Žádost o řidičské oprávnění musí být doložena dokladem o zdravotní způsobilosti žadatele, který nesmí být starší více než 3 měsíce v době podání žádosti. Zdravotní způsobilost žadatele může být doložena v žádosti o řidičské oprávnění.

(5) Vzor žádosti o řidičské oprávnění stanoví prováděcí předpis.

§ 14

Druhy výuky a výcviku

(1) Provozovatel autoškoly je oprávněn poskytovat v rozsahu stanoveném v registraci k provozování autoškoly tyto druhy výuky a výcviku:

a)

základní výuku a výcvik,

b)

sdruženou výuku a výcvik,

c)

rozšiřující výuku a výcvik,

d)

výuku a výcvik podle individuálního studijního plánu,

e)

doplňovací výuku a výcvik.

(2) Provozovatel autoškoly dbá, aby žadatel o řidičské oprávnění získal výukou a výcvikem teoretické znalosti a praktické dovednosti tak, aby byl schopen

a)

řídit vozidlo v souladu s předpisy o provozu na pozemních komunikacích,

b)

ovládat vozidlo tak, aby nevytvářel nebezpečné situace a přiměřeně reagovat na jejich vznik,

c)

rozpoznat provozní nebezpečí a jeho závažnost a dokázat na tyto situace včas a správně reagovat,

d)

rozpoznávat u vozidel technické závady, které představují ohrožení bezpečnosti,

e)

reagovat na faktory ovlivňující jednání při řízení vozidla a uchovat si schopnosti potřebné pro bezpečné řízení vozidla,

f)

poskytovat účinnou první pomoc zraněným při dopravní nehodě.

§ 15

Základní výuka a výcvik

(1) Základní výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, jejichž rozsah stanoví zvláštní zákon. Žadatel může získat základní výukou a výcvikem řidičské oprávnění na tyto skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění:

a)

skupina AM,

b)

podskupina A1,

c)

skupina A,

d)

podskupina B1,

e)

skupina B,

f)

skupina T.

(2) Minimální počet hodin základní výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3.

§ 16

Sdružená výuka a výcvik

(1) Sdruženou výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro kombinaci dvou a více skupin a podskupin řidičských oprávnění. Sdruženou výuku a výcvik lze provádět za předpokladu, že žadatel splní podmínky stanovené zvláštním zákonem pro jednotlivé skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění.

(2) Žadatel o řidičské oprávnění musí získat sdruženou výukou a výcvikem takové teoretické a praktické znalosti, jako by absolvoval výuku a výcvik pro každou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění samostatně.

(3) Sdružená výuka a výcvik, kromě výcviku v řízení vozidla, se provádí v rozsahu stanoveném učební osnovou pro nejvyšší počet vyučovacích hodin u skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. Tento rozsah vyučovacích hodin se úměrně rozšiřuje o nezbytný počet vyučovacích hodin nutných pro výuku a výcvik tématiky specifické pro každou další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění v dané kombinaci sdruženého výcviku.

(4) Výcvik v řízení vozidla se provádí v rozsahu stanoveném pro každou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění v dané kombinaci sdruženého výcviku.

§ 17

Rozšiřující výuka a výcvik

(1) Rozšiřující výuka a výcvik je příprava žadatele na rozšíření již získaného řidičského oprávnění o další skupinu, popřípadě skupiny nebo podskupinu, popřípadě podskupiny řidičského oprávnění. Rozšiřující výuku a výcvik nelze poskytnout žadateli, který získal řidičské oprávnění výlučně pro skupinu AM nebo skupinu T a žádá o získání řidičského oprávnění pro další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění.

(2) V rámci rozšiřující výuky a výcviku lze provádět kombinaci rozšiřující a sdružené výuky a výcviku podle § 16.

(3) Minimální počet hodin rozšiřující výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3.

§ 18

Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu

(1) Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro všechny skupiny a podskupiny řidičských oprávnění s výjimkou skupin D, D+E a podskupin D1, D1+E.

(2) Teoretickou přípravu si žadatel o řidičské oprávnění osvojí samostatným studiem a povinnými konzultacemi v rozsahu stanoveném učební osnovou.

(3) Při výuce podle individuálního studijního plánu musí být provedena nejméně jedna vyučovací hodina konzultací na každé čtyři hodiny výuky stanovené učební osnovou pro danou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění. Ve skupině může být maximálně 5 žáků.

(4) Rozsah výcviku nesmí být nižší, než je počet vyučovacích hodin stanovený učební osnovou pro danou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění.

§ 19

Doplňovací výuka a výcvik

(1) Doplňovací výuka a výcvik mohou být poskytnuty pouze žadateli o řidičské oprávnění, který

a)

ukončil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, ale řidičské oprávnění mu nebylo dosud uděleno podle zvláštního zákona,^2a) nejdéle však po dobu uvedenou v ustanovení § 39 odst. 5 tohoto zákona,

b)

žádá o rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A opravňující k řízení motocyklu s omezením výkonu do 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost do 0,16 kW/kg na skupinu A opravňující k řízení motocyklu o výkonu převyšujícím 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost převyšující 0,16 kW/kg,

c)

žádá o rozšíření řidičského oprávnění s omezením na vozidla vybavená automatickou převodovkou na řidičské oprávnění bez tohoto omezení.

(2) Doplňovací výuku a výcvik podle odstavce 1 písm. a) může žadateli o řidičské oprávnění poskytnout pouze autoškola, která výuku a výcvik prováděla.

§ 20

Učební osnova výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění

(1) Předmětem výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění je získání potřebných teoretických a praktických znalostí, dovedností a návyků k řízení motorových vozidel v provozu na pozemních komunikacích.

(2) Výuka obsahuje

a)

výuku předpisů o provozu vozidel,

b)

výuku o ovládání a údržbě vozidla,

c)

výuku teorie řízení a zásad bezpečné jízdy,

d)

výuku zdravotnické přípravy.

(3) Výcvik obsahuje

a)

výcvik v řízení vozidla,

b)

výcvik praktické údržby vozidla,

c)

praktický výcvik zdravotnické přípravy.

(4) Rozsah výuky a výcviku je rozdělen podle druhu výuky a výcviku a podle jednotlivých skupin nebo podskupin řidičských oprávnění, k jejichž získání se výuka a výcvik provádí.

(5) Obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání řidičských oprávnění stanoví prováděcí předpis.

HLAVA DRUHÁ

OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ VÝUKY

A VÝCVIKU

§ 21

(1) Vyučovat jednotlivé předměty, s výjimkou předmětu zdravotnické přípravy, mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení. O vydání profesního osvědčení rozhoduje krajský úřad. V profesním osvědčení uvede krajský úřad předměty, které je učitel oprávněn vyučovat. Krajský úřad vede evidenci o vydaných profesních osvědčeních v rozsahu údajů v něm uváděných. Vzor profesního osvědčení stanoví prováděcí předpis.

(2) Držitelem profesního osvědčení může být osoba, která

a)

má ukončené střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, nebo jde-li o učitele výcviku v řízení vozidla nebo výuky praktické údržby vozidla, ukončené střední vzdělání strojního nebo dopravního oboru,

b)

dosáhla věku 24 let,

c)

se s kladným výsledkem podrobila dopravně psychologickému vyšetření; dopravně psychologické vyšetření provádějí fyzické osoby, které poskytují služby v oboru psychologického poradenství podle zvláštního právního předpisu^2b) nebo právnické osoby, u kterých je dopravně psychologické poradenství předmětem činnosti, (dále jen "dopravní psycholog"),

d)

absolvovala základní školení a zkouškou prokázala znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a zásad bezpečné jízdy vozidla, včetně vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě; jde-li o výuku předpisů o provozu na pozemních komunikacích a teorii řízení a zásad bezpečné jízdy, musí mít osoba řidičské oprávnění k řízení vozidel té skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, k jejímuž získání provádí výuku,

e)

která nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a které v posledních třech letech nebyl takový trest uložen.

(3) Provádět výcvik může osoba, která

a)

splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) až e),

b)

je držitelem řidičského oprávnění skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění, k jehož získání provádí výcvik nejméně tři roky.

§ 22

Vyučovat zdravotnickou přípravu a provádět praktický výcvik v poskytování první pomoci jsou oprávněni

a)

lékaři,

b)

vyšší zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná dětská sestra a diplomovaná porodní asistentka,

c)

střední zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti zdravotnický záchranář, všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, zdravotní sestra, ženská sestra a sestra pro intenzivní péči,

d)

nižší zdravotničtí pracovníci v oboru činnosti ošetřovatel, ošetřovatelka, řidič vozidla rychlé zdravotnické pomoci a řidič vozidla rychlé lékařské pomoci,

e)

učitelé odborných předmětů v oboru ošetřovatelství na středních a vyšších zdravotnických školách,

f)

absolventi rekvalifikačních kursů akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s názvem "člen první pomoci" v délce minimálně 80 vyučovacích hodin,

g)

instruktoři Českého červeného kříže a absolventi zdravotnické přípravy zaměřené na výuku v autoškolách.

§ 23

(1) Zkoušky učitelů výuky a výcviku provádí krajský úřad. Základní školení může provádět autoškola v rozsahu registrace k provozování výuky a výcviku žadatelů o řidičské oprávnění. Základní školení se provádí na náklady žadatele.

(2) Před započetím samostatné učitelské činnosti musí budoucí učitel výuky a výcviku absolvovat zácvik pod vedením osoby, která je nejméně pět let učitelem se stejným nebo širším rozsahem profesního osvědčení. Rozsah zácviku musí být nejméně v rozsahu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem.^2c)

(3) Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro učitele výuky a výcviku stanoví prováděcí předpis.

§ 24

(1) Krajský úřad rozhodne o odnětí profesního osvědčení, jestliže jeho držitel

a)

porušil opakovaně nebo hrubým způsobem učební osnovy, nebo

b)

pozbyl podmínky, za kterých bylo profesní osvědčení vydáno.

(2) Žádost o vrácení profesního osvědčení může žadatel podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o jeho odnětí. Před vydáním rozhodnutí o vrácení profesního osvědčení žadatel musí zkouškou prokázat znalosti podle § 21 odst. 2 písm. d). Pokud žadatel požádá o vrácení profesního osvědčení po uplynutí dvou let od jeho odnětí, musí absolvovat základní školení podle § 21 odst. 2 písm. d).

(3) Jestliže držiteli profesního osvědčení odejme okresní úřad oprávnění k řízení vozidel v důsledku ztráty zdravotní způsobilosti, může držitel profesního osvědčení požádat krajský úřad o ponechání profesního osvědčení mimo výcviku v řízení vozidla.

HLAVA TŘETÍ

ZPŮSOB VÝUKY A VÝCVIKU ŽADATELŮ

O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ

A JEJICH UKONČENÍ

§ 25

Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výuky nebo výcviku zaslat okresnímu úřadu příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam žadatelů o řidičská oprávnění zařazených do výuky a výcviku. To neplatí pro doplňovací výuku a výcvik podle § 19 odst. 1 písm. a). V seznamu uvede jméno a příjmení žadatele, jeho datum narození, adresu, číslo řidičského průkazu, pokud jej vlastní, druh výuky a výcviku a skupinu, respektive podskupinu nebo skupiny, respektive podskupiny, pro které budou výuka a výcvik žadatelů prováděny, adresu učeben, kde bude prováděna výuka, seznam cvičných vozidel, na kterých bude prováděn výcvik, a den zahájení výcviku. Výuka a výcvik jsou zahájeny absolvováním první vyučovací hodiny.

§ 26

(1) Výcvik musí navazovat na teoretickou výuku.

(2) Část výcviku v řízení vozidla může provozovatel autoškoly nahradit výcvikem na řidičském trenažéru.

(3) Rozsah výcviku na řidičském trenažéru podle odstavce 2 a rozdělení řidičských trenažérů do jednotlivých skupin v závislosti na jejich technickém provedení a stupni vývoje je uveden v příloze č. 4.

§ 27

(1) Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výcviku v řízení vozidla zajistit, aby žadatel o řidičské oprávnění byl seznámen se zásadami ovládání vozidla a teorií řízení a zásadami bezpečné jízdy výcvikového vozidla.

(2) Provozovatel autoškoly je dále povinen zajistit, aby

a)

vyučovací hodina trvala 45 minut,

b)

výcvik v řízení vozidla netrval déle než dvě vyučovací hodiny denně u jednoho žadatele,

c)

při výcviku v řízení vozidla nebyla ve vozidle přítomna jiná osoba než učitelé a tlumočník výcviku, žadatelé o řidičské oprávnění, kteří se podrobují výcviku pro získání příslušné skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění, držitel profesního osvědčení v době přípravy na samostatný výkon učitele výuky a výcviku nebo osoba, která provádí kontrolu výcviku.

(3) Při zahájení výuky a výcviku je provozovatel autoškoly povinen vydat žadateli o řidičské oprávnění průkaz žadatele a průběžně v něm provádět záznamy o jeho účasti na praktickém výcviku. Žadatel o získání řidičského oprávnění musí mít při praktickém výcviku průkaz žadatele vždy u sebe.

(4) O průběhu výuky a výcviku žadatele o řidičské oprávnění a jeho účasti na hodinách výuky a výcviku musí provozovatel autoškoly vést průkaznou evidenci. Tato evidence může být vedena i v elektronické podobě.

(5) Způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu žadatele stanoví prováděcí předpis.

§ 28

Před ukončením výcviku v řízení vozidla musí být nejméně jedna vyučovací hodina věnována nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích (například intenzivní brzdění, objíždění překážky nebo náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla). Tato část výcviku musí být prováděna tak, aby nemohlo dojít k narušení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

§ 29

(1) Při výcviku v řízení vozidla na autocvičišti nebo cvičné ploše musí provozovatel autoškoly zajistit, aby na sedadle výcvikového vozidla, které je povinně vybaveno bezpečnostními pásy, byl s výjimkou nácviku couvání žadatel o řidičské oprávnění těmito pásy připoután a aby ve vozidle byli pouze žadatelé o získání řidičského oprávnění.

(2) Na autocvičišti vybaveném radiopovelovým zařízením, které umožňuje učiteli výcviku ze stanoviště mimo vozidlo dávat žadatelům o řidičské oprávnění ve vozidlech akustické povely a zastavit vozidlo, může učitel výcviku z tohoto stanoviště řídit výcvik nejvýše tří vozidel najednou. Jestliže radiopovelové zařízení umožňuje učiteli výcviku dávat pouze akustické pokyny bez možnosti zastavit vozidlo, může ze stanoviště mimo vozidlo řídit nejvýše dvě výcviková vozidla najednou. V takovémto případě nemusí být motocykl vybaven druhým řízením a dvojím ovládáním provozní brzdy a spojky. Radiopovelové zařízení může být použito pouze na autocvičišti.

§ 30

(1) Výuku a výcvik žadatele o řidičské oprávnění ukončí provozovatel autoškoly za předpokladu, že žadatel o řidičské oprávnění absolvoval minimální počet hodin výuky a výcviku stanovený učební osnovou pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, popřípadě vyšší počet hodin dohodnutých mezi žadatelem o řidičské oprávnění a provozovatelem autoškoly.

(2) V případě předčasného ukončení výuky a výcviku žadatele u provozovatele autoškoly může žadatel pokračovat ve výuce a výcviku u jiného provozovatele autoškoly. V takovém případě je provozovatel autoškoly povinen žadateli vystavit potvrzení pro doložení údajů nezbytných pro pokračování výcviku. Podrobnosti potvrzení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 31

(1) Žadatel o řidičské oprávnění, který má ukončené odborné vzdělání strojního nebo dopravního nebo autoopravárenského oboru nebo oboru zemědělské a lesnické mechanizace na střední nebo vysoké škole, se nemusí účastnit výcviku v praktické údržbě vozidel.

(2) Zdravotnické přípravy se nemusí účastnit osoby uvedené v § 22.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 provede o této skutečnosti učitel výcviku určený provozovatelem autoškoly záznam do třídní knihy a do průkazu žadatele. Doklad o splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 je povinen žadatel o řidičské oprávnění přiložit k žádosti.

ČÁST ČTVRTÁ

ZKOUŠKY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI

ŽADATELŮ O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ

§ 32

(1) Žadatel o řidičské oprávnění se po ukončení výuky a výcviku v autoškole podrobí zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla.

(2) Provozovatel autoškoly je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení výuky a výcviku, popřípadě doručení žádosti žadatele o přihlášení k opakované zkoušce podle § 39 odst. 2 písemně přihlásit žadatele o řidičské oprávnění u okresního úřadu ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla pro získání řidičského oprávnění, pro které žadatel absolvoval u provozovatele autoškoly výuku a výcvik, popřípadě k opakované zkoušce. Příslušným je okresní úřad podle místa provozovny provozovatele autoškoly.

(3) Příslušný okresní úřad neprodleně písemně sdělí žadateli prostřednictvím autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla, popřípadě opakované zkoušky. Okresní úřad zařadí žadatele ke zkoušce z odborné způsobilosti, popřípadě opakované zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 15 dnů po obdržení žádosti provozovatele autoškoly o přihlášení ke zkoušce, a bude dbát, aby požadavek autoškoly byl uspokojen v jednom termínu.

§ 33

(1) Zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění provádí příslušný okresní úřad.

(2) Pro provádění zkoušek určí příslušný okresní úřad zkušebního komisaře, kterým může být pouze zaměstnanec okresního úřadu, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře vydaného podle tohoto zákona.

(3) Pro provádění zkoušek osob, které jsou vojáky v činné službě, určí příslušný okresní úřad vojenského zkušebního komisaře.³⁾

(4) V případě, kdy jsou při výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru při provádění zkoušek u zkušebního komisaře nebo vojenského zkušebního komisaře zjištěny tak závažné nedostatky, pro které nemohou být zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičské oprávnění tímto zkušebním komisařem dokončeny, dokončí tyto zkoušky jiný držitel průkazu zkušebního komisaře.

(5) Provádění činnosti zkušebního komisaře je neslučitelné s podnikáním nebo jiným druhem výdělečné činnosti v oblasti provozování autoškol.

Průkaz zkušebního komisaře

§ 34

(1) O vydání průkazu zkušebního komisaře rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo"). Ministerstvo vydá průkaz zkušebního komisaře na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a)

je starší 25 let,

b)

má ukončeno střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou,

c)

je držitelem řidičského oprávnění skupiny nebo podskupiny, k jejímuž získání bude žadatele o získání řidičského oprávnění zkoušet nejméně 5 let,

d)

absolvoval základní školení pro zkušební komisaře a zkouškou prokázal znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a bezpečné jízdy,

e)

nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a že mu v posledních pěti letech nebyl takový trest uložen.

(2) Základní školení žadatelů o vydání průkazu zkušebního komisaře a zkoušky provádí ministerstvo. Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu^3a) pověřit prováděním základního školení právnickou osobu.

(3) Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky stanoví prováděcí předpis.

§ 35

(1) Průkaz zkušebního komisaře se vydává na pět let.

(2) Průkaz zkušebního komisaře musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození držitele, rozsah oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, přidělené osobní číslo zkušebního komisaře a číslo přiděleného razítka, sérii a číslo průkazu, datum vydání (prodloužení) a dobu jeho platnosti.

(3) Ministerstvo vede evidenci o vydaných průkazech zkušebního komisaře v rozsahu údajů uváděných v průkazu.

(4) Vzor průkazu zkušebního komisaře stanoví prováděcí předpis.

§ 36

(1) Ministerstvo prodlouží platnost průkazu zkušebního komisaře na základě písemné žádosti držitele o další tři roky, prokáže-li žadatel, že absolvoval zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a přezkoušení.

(2) Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a jejich přezkoušení provádí ministerstvo. Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu^3a) pověřit prováděním zdokonalovacího školení zkušebních komisařů právnickou osobu.

(3) Pokud se zkušební komisař nezúčastní zdokonalovacího školení a přezkoušení po dobu delší než jeden rok od ukončení platnosti průkazu zkušebního komisaře, musí opětovně absolvovat základní školení pro zkušební komisaře a složit zkoušku.

(4) Učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah přezkoušení a způsob jeho organizování stanoví prováděcí předpis.

§ 37

(1) Ministerstvo rozhodne o odejmutí průkazu zkušebního komisaře, jestliže zkušební komisař hrubým způsobem porušil povinnosti zkušebního komisaře stanovené tímto zákonem nebo pozbyl podmínky, za kterých byl průkaz zkušebního komisaře vydán. V případě, že dojde k odnětí průkazu zkušebního komisaře vojenskému zkušebnímu komisaři, oznámí tuto skutečnost ministerstvo Vojenské policii.

(2) Žádost o opětovné vydání průkazu zkušebního komisaře může žadatel podat nejdříve za tři roky po odnětí průkazu zkušebního komisaře.

Základní ustanovení o zkouškách z odborné způsobilosti

§ 38

(1) Zkoušky z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění a opakované zkoušky se provádí zpravidla v jeden den, a to v autoškole, která zajišťovala výuku a výcvik žadatele, nedohodnou-li se autoškola a zkušební komisař na jiném vhodném místě konání zkoušek. Neprovede-li okresní úřad zkoušky v jeden den, zařadí žadatele k dalším zkouškám tak, aby byly provedeny nejpozději do 7 dnů od jejich zahájení.

(2) Provozovatel autoškoly, který zajišťoval výuku a výcvik žadatele, poskytne příslušnému okresnímu úřadu pro účely zkoušky na náklady žadatele výcvikové vozidlo.

(3) Ke zkoušce doprovází žadatele o řidičské oprávnění držitel příslušného profesního osvědčení.

(4) Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičských oprávnění a způsob jejich provádění je uveden v příloze č. 5.

§ 39

(1) Žadatel o řidičské oprávnění se musí podrobit zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která se skládá ze zkoušky

a)

z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy,

b)

ze znalostí ovládání a údržby vozidla kromě skupiny AM,

c)

z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem.

(2) Výsledek každé zkoušky se hodnotí stupněm "prospěl" nebo "neprospěl". Jestliže žadatel o řidičské oprávnění neprospěl v některé zkoušce, může zkoušku opakovat. Každá opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za pět pracovních dní ode dne konání neúspěšné zkoušky.

(3) Zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jsou zahájeny testem z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy.

(4) Výsledek zkoušek zapíše zkušební komisař do žádosti o řidičské oprávnění a do protokolu o zkouškách. Každý zápis musí být potvrzen podpisem zkušebního komisaře a jeho razítkem. Po absolvování zkoušek opatří okresní úřad žádost o řidičské oprávnění razítkem okresního úřadu.

(5) Neuspěl-li žadatel o řidičské oprávnění při zkouškách do doby 6 měsíců ode dne zahájení první zkoušky, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik v plném rozsahu.

(6) Pokud žadatel neovládá dostatečně nebo vůbec jazyk, ve kterém je konána zkouška, může zkoušku složit za přítomnosti tlumočníka ustanoveného podle zvláštního zákona.^3b) Tlumočníka si zajistí žadatel na vlastní náklady. Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se v takovémto případě koná ústně.

(7) Žadatel může využít možnosti podle odstavce 6 pouze v případě, pokud měl k dispozici tlumočníka při všech hodinách výuky k řidičskému oprávnění. Účast tlumočníka při výuce musí být doložena společně s účastí žadatele při výuce.

§ 40

Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích

a zdravotnické přípravy

(1) Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí testem písemně nebo pomocí výpočetní techniky. Test obsahuje otázky z pravidel provozu na pozemních komunikacích, z předpisu o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ze zdravotnické přípravy a dále z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, které jsou součástí výuky podle učebních osnov. Zkouška prováděná pomocí výpočetní techniky je sestavována náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek. Znění všech zkušebních otázek z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy vydává ministerstvo ve Věstníku dopravy.

(2) Na vykonání zkoušky se stanoví doba 30 minut. Žadateli o řidičské oprávnění, který doloží lékařským vyšetřením, že trpí poruchou dyslexie nebo dysgrafie, prodlouží zkušební komisař předepsanou dobu na dvojnásobek.

(3) Počet otázek v testu, jejich bodové hodnocení, složení testu podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných k získání jednotlivých skupin a podskupin řidičského oprávnění stanoví prováděcí předpis.

§ 41

Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla

(1) Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla se provádí ústně u modelů či výcvikového vozidla (ne u obrazů).

(2) Jestliže žadatel o řidičské oprávnění je osobou sluchově postiženou, provede se zkouška za přítomnosti tlumočníka ve znakové řeči. Tlumočníka si zajistí žadatel o řidičské oprávnění podle zvláštního zákona⁴⁾ na své náklady.

(3) Prováděcí předpis stanoví rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládání a údržby vozidla.

Zkouška z praktické jízdy

§ 42

(1) Žadatel o řidičské oprávnění musí při zkoušce z praktické jízdy prokázat znalosti, dovednosti a chování včetně specifických požadavků pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičských oprávnění. Zkouška z praktické jízdy je rozdělena do dvou částí. Žadatel o řidičské oprávnění, který při zkoušce neprokáže základní znalosti u každé ze dvou částí, je hodnocen stupněm "neprospěl".

(2) V první části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména

a)

základní znalosti a dovednosti úkonů přípravy vozidla před jeho použitím,

b)

rozjíždění s různým stupněm obtížnosti,

c)

zastavení vozidla,

d)

couvání a otáčení při couvání,

e)

zajíždění do omezeného prostoru a vyjíždění z něj,

f)

podélné, šikmé a kolmé zaparkování vozidla,

g)

zastavení a rozjíždění ve stoupání,

h)

řízení vozidla při malé rychlosti nejvýše do 30 km.h^-1.

(3) Ve druhé části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména znalosti

a)

v bezpečném řízení vozidla s různou intenzitou provozu na pozemních komunikacích,

b)

řízení vozidla na různých druzích pozemních komunikací,

c)

řízení vozidla na křižovatce, která je řízena světelnou signalizací,

d)

řízení vozidla na úseku, kde je provoz hromadné osobní dopravy a kde je dostatečný pohyb chodců s vyznačenými přechody pro chodce,

e)

řízení vozidla mimo obec a v případě velkých měst alespoň na vícepruhové komunikaci, kde je dovolena rychlost vyšší než 50 km.h^-1,

f)

ovládání vozidla ve vyšších rychlostech a při různých manévrovacích situacích,

g)

rychlého a bezpečného rozhodování v dopravní situaci při řízení vozidla,

h)

správné reakce na vzniklou dopravní situaci.

(4) Od podmínky stanovené v odstavci 3 písm. c) lze upustit v případě, že žadatel absolvoval výcvik v provozovně provozovatele autoškoly s místem v okrese, kde není křižovatka řízená světelnou signalizací.

(5) Výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o požadavcích na zkoušku stanoví prováděcí předpis.

§ 43

(1) Zkouška z praktické jízdy musí trvat v první části nejméně 10 minut a v druhé části nejméně 20 minut pro řidičská oprávnění skupin AM, A, B, B+E a T a podskupin řidičských oprávnění A1 a B1 a nejméně 30 minut pro ostatní skupiny a podskupiny řidičských oprávnění.

(2) Při každé dopravní situaci v rámci zkoušky musí žadatel o řidičské oprávnění prokázat bezpečné ovládání vozidla. Chyby v řízení nebo nebezpečné vedení bezprostředně snižující bezpečnost výcvikového vozidla, jeho osádky nebo jiných účastníků provozu vozidel na pozemních komunikacích se hodnotí stupněm "neprospěl" bez ohledu na to, zda zkušební komisař nebo učitel výcviku zasáhnou (verbálně nebo přímo) do ovládacích prvků vozidla.

(3) Dojde-li při zkoušce k takovému porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, které ohrozilo nebo může ohrozit vážným způsobem bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, anebo k situaci, kdy musel do řízení motorového vozidla zasáhnout učitel, zkouška se okamžitě ukončí a žadatel je hodnocen stupněm "neprospěl".

(4) Zkoušky se účastní učitel výcviku autoškoly, která žadatele přihlásila ke zkoušce. Učitel výcviku sedí ve vozidle na sedadle pro učitele výcviku. Zkoušky se může dále účastnit osoba pověřená výkonem státního dozoru, vrchního státního dozoru a tlumočník.

(5) U zkoušky k získání řidičského oprávnění skupin AM a A nebo podskupiny A1 se učitel výcviku přímého výkonu zkoušky neúčastní. V tomto případě zkušební komisař přebírá povinnosti učitele autoškoly vyplývající ze zvláštního zákona, ale i odpovědnost za žadatele o řidičské oprávnění a výcvikové vozidlo.

(6) Pokud je zkouška prováděna na vozidle, které je konstrukčně přizpůsobené osobě tělesně postižené, nebo na vozidle, které je vybavené automatickou převodovkou, zapíše zkušební komisař tuto skutečnost do žádosti o řidičské oprávnění. Tento zápis pak slouží jako podklad pro omezení řidičského oprávnění podle zvláštního zákona.^2a)

§ 44

Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti k řízení

motorových vozidel při sdružené výuce a výcviku

(1) Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí jedním testem.

(2) Při zkoušce z předmětu ovládání a údržba vozidla se sčítají otázky stanovené pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění.

(3) Zkouška z praktické jízdy se provádí na všech druzích vozidel stanovených pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění příslušného druhu výcviku.

§ 45

Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

(1) Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona^2a) se provádí zkouškou podle tohoto zákona. Náklady zkoušky hradí žadatel.

(2) Jestliže řidič při přezkoušení z odborné způsobilosti neprospěl, může zkoušku opakovat pouze jednou. Opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za pět pracovních dnů. Neuspěje-li řidič při opakované zkoušce, musí se podrobit nové výuce nebo výcviku z předmětu, ve kterém neprospěl.

(3) Opakovací dílčí zkoušky i zkoušky po ukončení nové výuky nebo výcviku z některého předmětu je řidič povinen složit ve lhůtě šesti měsíců ode dne konání první zkoušky při přezkoušení z odborné způsobilosti; jinak se musí podrobit nové výuce a výcviku v plném rozsahu.

§ 45a

Doplňovací zkouška

(1) Doplňovací zkouška podle zvláštního zákona^2a) pro získání řidičského oprávnění skupiny A opravňující k řízení motocyklu o výkonu převyšujícím 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 tohoto zákona.

(2) Doplňovací zkouška pro zrušení omezení řidičského oprávnění omezeného podle zvláštního zákona^2a) (pro vozidla s automatickou převodovkou) se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ

ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ

§ 46

Odborná způsobilost řidičů

Odborná způsobilost řidičů se zdokonaluje školením zaměřeným na znalost právních předpisů na úseku dopravy, zejména pravidel provozu na pozemních komunikacích, teorie řízení a zásad bezpečné jízdy, ochrany životního prostředí před škodlivými důsledky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zdravotnické přípravy, ovládání a údržby vozidla, přepravy nebezpečných látek a věcí, dodržování povinností osádek vozidel v nákladní přepravě a na další otázky, jejichž znalost ovlivňuje chování řidiče v provozu na pozemních komunikacích. Školení je ukončeno přezkoušením znalostí a u řidičů mladších 21 let dále praktickou zkouškou dovedností v ovládání vozidla v délce trvání nejméně 15 minut. Tímto ustanovením není dotčena povinnost podrobit se školením podle zvláštních právních předpisů.⁵⁾ Pokud se jedná o řidiče vozidla uvedeného v § 48 odst. 1 tohoto zákona, který je současně řidičem z povolání, nemusí se takový řidič zúčastnit proškolení a přezkoušení podle zvláštního právního předpisu.

§ 47

Zdokonalovací školení řidičů je oprávněna provádět osoba, která splňuje podmínky podle § 21 odst. 1 a 2.

§ 48

(1) Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů v rozsahu 16 hodin ročně a přezkoušení jednou za tři roky je povinna se zúčastnit osoba, která řídí

a)

motorové vozidlo vybavené zvláštním výstražným zařízením se zvláštním světelným zařízením modré barvy,²⁾

b)

vozidlo taxislužby,⁶⁾

c)

nákladní vozidlo, speciální vozidlo a jízdní soupravu, mimo takové jízdní soupravy, jejíž součástí je jako tažné vozidlo zemědělský nebo lesnický traktor, pokud největší povolená hmotnost vozidel nebo jízdní soupravy převyšuje 7 500 kg,

d)

vozidlo pro přepravu více jak 9 cestujících včetně řidiče.

(2) Náklady na zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a přezkoušení hradí žadatel.

(3) Obsah zdokonalování odborné způsobilosti řidičů uvedených v odstavci 1 je uveden v příloze č. 6.

(4) Přezkoušení úspěšně složí ten, kdo ze 100 % možných bodů dosáhne alespoň 80 %. Další podrobnosti způsobu a rozsahu přezkoušení a způsobu provedení praktické zkoušky dovednosti v ovládání vozidla stanoví prováděcí právní předpis. Přezkoušení se provede zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti.

(5) Povinnost školení a přezkoušení se netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu.

§ 49

Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů je prováděno formou kurzů.

§ 50

(1) Přezkušování řidičů provádí zkušební komisař pro tu skupinu řidičských oprávnění, pro kterou je držitelem průkazu zkušebního komisaře. Ministerstvo pověří prováděním přezkušování řidičů držitele platného profesního osvědčení, který má v posledních deseti letech praxi učitele autoškoly nejméně pět let a praxi ve výuce a výcviku té skupiny nebo podskupiny, pro kterou žádá o pověření k provádění přezkoušení řidičů, nejméně 2 roky. Ministerstvo vydá pověření na základě písemné žádosti držitele platného profesního osvědčení doložené splněním podmínek.

(2) Jestliže řidič, který se zúčastnil zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, neprospěl u přezkoušení, může se podrobit opakovanému přezkoušení. Každé opakované přezkoušení může být provedeno vždy nejdříve za pět pracovních dnů, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne konání prvního přezkoušení. Pokud řidič přezkoušení neabsolvuje úspěšně do jednoho měsíce ode dne konání prvního přezkoušení, je povinen absolvovat nový kurz zdokonalování odborné způsobilosti na vlastní náklady.

(3) Náležitosti žádosti a vzor pověření k provádění přezkoušení stanoví prováděcí předpis.

§ 51

(1) Řidičům uvedeným v § 48 odst. 1, kteří úspěšně absolvovali zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a přezkoušení, vydá okresní úřad příslušný podle bydliště řidiče osvědčení profesní způsobilosti řidiče, do kterého zapíše druh zdokonalování odborné způsobilosti řidiče. Pro další období prodlouží platnost osvědčení provozovatel autoškoly, v případě, že řidič absolvoval přezkoušení, prodlouží platnost osvědčení rovněž zkušební komisař nebo osoba pověřená k provádění zkoušek řidičů (dále jen "pověřený zkušební komisař").

(2) V osvědčení profesní způsobilosti řidiče se uvedou údaje o jeho držiteli, číslo řidičského průkazu, rozsah řidičského oprávnění, datum vydání osvědčení profesní způsobilosti nebo potvrzení a datum absolvování zdokonalování odborné způsobilosti řidiče. Osvědčení profesní způsobilosti řidiče je platné vždy 1 rok od data úspěšného absolvování zdokonalování odborné způsobilosti řidiče, a nejdéle vždy tři roky od úspěšného složení přezkoušení.

(3) Jestliže dojde k poškození, zničení nebo ztrátě osvědčení profesní způsobilosti řidiče, požádá jeho držitel o vystavení druhopisu okresní úřad příslušný podle bydliště držitele.

(4) Vzor osvědčení profesní způsobilosti řidiče stanoví prováděcí předpis.

§ 52

Provozovatel autoškoly je povinen pro účely vedení registru řidičů po ukončení každého kurzu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů zaslat do deseti dnů okresnímu úřadu příslušnému podle bydliště řidiče seznam účastníků kurzu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, ve kterém uvede druh provedeného školení. Pověřený zkušební komisař je povinen pro účely vedení registru řidičů po každém přezkoušení zaslat do deseti pracovních dnů okresnímu úřadu příslušnému podle bydliště řidiče seznam řidičů, kteří prospěli při přezkoušení.

ČÁST ŠESTÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR

§ 53

(1) Státní správu ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném vykonávají okresní úřad, krajský úřad a ministerstvo.

(2) Okresní úřad

a)

rozhoduje o vydání registrace k provozování autoškoly, o její změně a o jejím odnětí,

b)

schvaluje výcvikové vozidlo pro jeho použití k výcviku v autoškole a změny jeho užívání,

c)

zařazuje žadatele o řidičské oprávnění ke zkouškám z odborné způsobilosti a provádí tyto zkoušky,

d)

vydává osvědčení profesní způsobilosti řidiče.

(3) Krajský úřad

a)

rozhoduje o udělení profesního osvědčení a o jeho odnětí,

b)

provádí zkoušky učitelů výuky a výcviku.

(4) Ministerstvo

a)

rozhoduje o vydání průkazu zkušebního komisaře, o jeho prodloužení a o jeho odnětí,

b)

provádí základní školení a provádí zkoušky zkušebních komisařů,

c)

provádí zdokonalovací školení zkušebních komisařů a přezkušuje zkušební komisaře.

§ 54

Státní dozor

(1) Státní dozor ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vykonávají okresní úřady a krajské úřady.

(2) Vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a dále ve věcech výkonu státní správy podle § 53 odst. 4 vykonává ministerstvo.

(3) Při výkonu státního dozoru postupují okresní úřady, krajské úřady a ministerstvo podle zákona o státní kontrole.⁷⁾

§ 55

Zjistí-li pověřená osoba při výkonu státního dozoru a vrchního státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

Pokuty

§ 56

Ministerstvo, krajský úřad nebo okresní úřad v rozsahu své působnosti podle § 53 uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické nebo fyzické osobě, která

a)

provozuje autoškolu bez registrace k provozování,

b)

provádí výuku a výcvik osobami, které nejsou držiteli platného profesního osvědčení,

c)

provádí výcvik neschváleným výcvikovým vozidlem,

d)

vědomě přijme jako žadatele o řidičské oprávnění osobu, která nesplňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 1,

e)

opakovaně nebo závažným způsobem poruší způsob výuky a výcviku stanovený tímto zákonem.

§ 57

Okresní úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč právnické nebo fyzické osobě, která

a)

písemně nepřihlásí žadatele k získání řidičského oprávnění ke zkoušce,

b)

nepředá příslušnému okresnímu úřadu seznamy žadatelů k získání řidičského oprávnění,

c)

nepředá příslušnému okresnímu úřadu seznamy účastníků kurzu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří prospěli při přezkoušení,

d)

nenahlásí změny údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání registrace k provozování autoškoly.

§ 58

(1) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se orgán příslušný pro rozhodnutí o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do pěti let od doby, kdy k němu došlo, nebo do pěti let od doby, kdy neoprávněná činnost ještě trvala.

(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(3) Orgán příslušný pro rozhodnutí pokutu rovněž vybere. Na vymáhání pokut se vztahují předpisy o správě daní a poplatků.⁸⁾

(4) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ

A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 59

Společná ustanovení

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu.⁹⁾

Přechodná ustanovení

§ 60

(1) Provozovatel autoškoly, který provozuje autoškolu na základě živnostenského oprávnění vydaného před účinností tohoto zákona, může požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona okresní úřad o vydání registrace k provozování autoškoly. Do doby rozhodnutí okresního úřadu se provozovatel autoškoly považuje za provozovatele, kterému byla vydána registrace podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel autoškoly ve stanovené lhůtě o vydání registrace k provozování autoškoly, dosavadní oprávnění provozovat autoškolu zaniká.

(2) Držitel průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro průkaz zkušebního komisaře podle ustanovení § 34 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní průkaz zkušebního komisaře platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel průkazu zkušebního komisaře na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 34 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí průkazu zkušebního komisaře.

(3) Držitel osvědčení pro učitele výcviku vydaného před účinností tohoto zákona (dále jen "držitel osvědčení") je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro profesní osvědčení v § 21 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní osvědčení pro učitele výcviku platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 21 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí osvědčení pro učitele výcviku. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení podmínku stanovenou v § 21 odst. 2 písm. a), ministerstvo potvrdí platnost dosavadního osvědčení pro učitele výcviku, pokud má držitel osvědčení nejméně patnáctiletou praxi v provádění výuky a výcviku.

(4) Provozovatel autoškoly je povinen označit výcviková vozidla podle tohoto zákona do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.

(5) Okresní úřad může po dobu šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona pověřit prováděním zkoušek držitele průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona, který není zaměstnancem okresního úřadu.

§ 61

(1) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 4 tohoto zákona vykonávat ministerstvo, přecházejí z Ministerstva vnitra a Policie České republiky na ministerstvo.

(2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 2 tohoto zákona vykonávat okresní úřad, přecházejí z Ministerstva vnitra a Policie České republiky na okresní úřady.

§ 62

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 11 odst. 2, § 13 odst. 5, § 20 odst. 5, § 21 odst. 1, § 23 odst. 3, § 27 odst. 5, § 30 odst. 2, § 34 odst. 3, § 35 odst. 4, § 36 odst. 4, § 40 odst. 3, § 41 odst. 3, § 42 odst. 4, § 48 odst. 4, § 50 odst. 3 a § 51 odst. 4.

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

§ 65

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

* * *

Zákon č. 478/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, a kterým se mění některé další zákony, nabyl účinnosti pátým dnem následujícím po dni vyhlášení (5. ledna 2002), s výjimkou čl. I bodů 57, 63, 66, 68, 129, 131, 133, 134 a 135, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Zákon č. 175/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (9. května 2002).

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

____________________________________________________________

1)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2)

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

2a)

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2b)

Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2c)

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

3)

§ 37 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

3a)

Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

3b)

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

4)

Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.

5)

Například § 23 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

6)

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

7)

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

8)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9)

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 1 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Technické podmínky pro autocvičiště, cvičné plochy a druhy učebních pomůcek

1.

Technické podmínky pro autocvičiště a cvičné plochy

Autocvičiště nebo jiná cvičná plocha musí mít zpevněný povrch (beton, asfalt nebo dlažba). Zpevněný povrch musí mít takové rozměry, aby na něm bylo možno provádět nácvik

a)

rozjíždění a zastavování vozidla na vyznačených místech,

b)

přímé jízdy vpřed a vzad s prokluzem spojky,

c)

jízdy s vozidlem v omezeném prostoru,

d)

jízdy slalomovou tratí vpřed a vzad,

e)

jízdy ve tvaru osmičky vpřed a vzad,

f)

couvání do omezeného prostoru,

g)

parkování vodorovné v řadě, šikmé, kolmé a opuštění parkovacího prostoru vpřed a vzad,

h)

řízení vozidla v jednotlivých rizikových situacích (intenzivní brzdění z rychlosti nejméně 40 km.h^-1, objíždění překážky, náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla).

2.

Učební pomůcky pro výuky praktické údržby

Výuka praktické údržby se provádí na výcvikovém vozidle.

Výuka praktické údržby může být prováděna také

a)

na modelu palivové, elektrické, brzdové, chladicí a mazací soustavy nákladního automobilu,

b)

na modelu zážehového a vznětového motoru,

c)

na modelu převodovky a spojky, nebo

d)

na modelu jednotlivých částí nákladního automobilu se zachovanými funkčními vlastnostmi.

Příloha č. 2 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Druhy výcvikových vozidel pro výuku a výcvik k získání jednotlivých skupin řidičského oprávnění

a jejich technické podmínky

Praktický výcvik v řízení vozidla a zkouška z praktické jízdy se provádí

a)

pro skupinu AM na motocyklu s objemem válců spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm³, přičemž rychlost jízdy při výcviku v řízení a praktické jízdy při zkoušce nesmí převyšovat 45 km.h^-1,

b)

pro skupinu A1 na motocyklu bez postranního vozíku s objemem válců spalovacího motoru převyšujícím 75 cm³ a nepřevyšujícím 125 cm³ a o výkonu nepřevyšujícím 11 kW,

c)

pro skupinu A (s omezením na lehké motocykly) na motocyklu bez postranního vozíku s objemem válců spalovacího motoru převyšujícím 125 cm³, o výkonu převyšujícím 11 kW a nepřevyšujícím 25 kW a s poměrem výkon/hmotnost nepřevyšujícím 0,16 kW/kg,

d)

pro skupinu A (bez omezení) na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu převyšujícím 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg nebo motocyklu s postranním vozíkem s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg,

e)

pro skupinu B1 s motorovým tříkolovým nebo čtyřkolovým vozidlem, jehož konstrukční rychlost je nejméně 60 km.h^-1, přičemž provozní hmotnost nesmí převyšovat 550 kg; pokud je toto vozidlo poháněno elektricky, hmotnost akumulátorů se do této hmotnosti nezapočítává,

f)

pro skupinu B s osobním automobilem, jehož celková hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 100 km.h^-1,

g)

pro skupinu B+E s jízdní soupravou tvořenou osobním automobilem uvedeným v písmenu f) a přívěsem o celkové hmotnosti nejméně 750 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1,

h)

pro skupinu C1 s nákladním automobilem o celkové hmotnosti převyšující 4 000 kg, avšak nepřevyšující 7 500 kg, a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1,

i)

pro skupinu C1+E s jízdní soupravou tvořenou vozidlem uvedeným v písmenu h) a přívěsem o celkové hmotnosti nejméně 2 000 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1,

j)

pro skupinu C s nákladním automobilem o celkové hmotnosti nejméně 10 000 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1,

k)

pro skupinu C+E s jízdní soupravou tvořenou nákladním automobilem a přípojným vozidlem, přičemž celková hmotnost soupravy je nejméně 18 000 kg a konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1, nebo s nákladním automobilem uvedeným pod písmenem j) a přívěsem, přičemž celková hmotnost soupravy je nejméně 18 000 kg a konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1,

l)

pro skupinu D1 s motorovým vozidlem určeným pro přepravu osob s více než 8 místy k sezení, kromě místa řidiče, ne však více než 16 místy k sezení, kromě místa řidiče, jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1,

m)

pro skupinu D1+E s jízdní soupravou tvořenou vozidlem uvedeným pod písmenem l) a přívěsem o celkové hmotnosti, která je nejméně 1 250 kg, jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1,

n)

pro skupinu D s motorovým vozidlem určeným pro přepravu osob s více než 16 místy k sezení kromě místa řidiče a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1,

o)

pro skupinu D+E s jízdní soupravou tvořenou vozidlem uvedeným pod písmenem n) a přívěsem o celkové hmotnosti nejméně 1 250 kg, jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1,

p)

pro skupinu T se zemědělským nebo lesnickým traktorem s vlastním pohonem kol, který má nejméně dvě osy, k němuž je připojen přívěs o celkové hmotnosti nejméně 3 500 kg a je naložen nejméně na 50 % užitečného zatížení.

Při praktickém výcviku v řízení vozidel skupiny T je možno polovinu výcviku prováděného na autocvičišti nebo jiné cvičné ploše s vyloučením provozu ostatních vozidel provést bez přípojného vozidla.

Příloha č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Tabulky

Příloha č. 4 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Rozdělení řidičských trenažérů a rozsah povoleného výcviku

V závislosti na technickém provedení a stupni vývoje pro účely tohoto zákona tvoří

a)

první skupinu řidičské trenažéry s aktivním výhledem vpřed, simulací základních jízdních vlastností, zvuků vozidla, které umožňují nácvik základních řidičských úkonů;

řidičským trenažérem lze nahradit 30 % 1. etapy výcviku,

b)

druhou skupinu řidičské trenažéry řízené výpočetní technikou splňující podmínky první skupiny, které dále simulují jízdu po komunikacích s jedním jízdním pruhem, vodorovným a svislým dopravním značením a jízdu za ztížených světelných podmínek;

řidičským trenažérem lze nahradit 40 % 1. etapy výcviku, 10 % 2. etapy výcviku a 5 % 3. etapy výcviku,

c)

třetí skupinu řidičské trenažéry splňující podmínky druhé skupiny, které dále umožňují nácvik jízdy vpřed i vzad po komunikacích s více jízdními pruhy v otevřené krajině a ve městě v mírném provozu s jednoduchými dopravními interakcemi v různém světelném režimu a umožňující nácvik rizikových situací;

řidičským trenažérem lze nahradit 40 % 1. etapy výcviku, 10 % 2. etapy výcviku a 10 % 3. etapy výcviku, včetně nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích,

d)

čtvrtou skupinu řidičské trenažéry splňující podmínky třetí skupiny, které jsou dále vybaveny panoramatickým výhledem vpřed, zpětnými výhledy, pohyblivou základnou a umožňují nácvik jízdy v plném provozu za různých klimatických podmínek;

řidičským trenažérem lze nahradit 50 % 1. etapy výcviku, 30 % 2. etapy výcviku a 15 % 3. etapy výcviku, včetně nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích. Pokud počet hodin získaný výpočtem není celé číslo, zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru.

Příloha č. 5 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny

a podskupiny řidičských oprávnění a způsob jejich provádění

Zkoušky z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění se provádějí v rozsahu a způsobem

a)

řidičské oprávnění skupiny AM

1. předpisů o provozu na pozemních komunikacích      1 test,
2. praktické jízdy s výcvikovým vozidlem,

b)

řidičské oprávnění skupiny A a podskupiny A1 nebo B1

1. předpisů o provozu na pozemních komunikacích    1 test,
2. ovládání a údržby vozidla                         1 otázka,
3. praktické jízdy s výcvikovým vozidlem,

c)

řidičské oprávnění skupiny T, B nebo B+E

1. předpisů o provozu na pozemních komunikacích      1 test,
2. ovládání a údržby vozidla                         2 otázky,
3. praktické jízdy s výcvikovým vozidlem,

d)

řidičské oprávnění skupiny C nebo C+E a podskupiny C1 nebo C1+E

1. předpisů o provozu na pozemníchkomunikacích      1 test,
2. ovládání a údržby vozidla                         3 otázky,
3. praktické jízdy s výcvikovým vozidlem,

e)

řidičské oprávnění skupiny D nebo D+E a podskupiny D1 nebo D1+E

1. předpisů o provozu na pozemníchkomunikacích      1 test,
2. ovládání a údržby vozidla                         4 otázky,
3. praktické jízdy s výcvikovým vozidlem.

Příloha č. 6 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Obsah zdokonalování odborné způsobilosti řidičů

1. Zdokonalovací školení všech řidičů je zaměřeno na

a)

znalost pravidel provozu na pozemních komunikacích, teorie a zásad bezpečné jízdy,

b)

znalost preventivní údržby vozidel,

c)

znalost ekonomického používání vozidel,

d)

znalost postupu při dopravní nehodě nebo obdobné události v souvislosti s bezpečností vozidla,

e)

znalost předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích.

2. Zdokonalovací školení řidičů nákladních a speciálních nebo souprav vozidel o celkové hmotnosti vyšší než 7 500 kg je zaměřeno kromě školení určeného pro všechny řidiče na

a)

znalost v souvislosti s převzetím, přepravou a dodávkou zboží v souladu s dohodnutými podmínkami,

b)

znalost dokladů o vozidle a dopravě (přepravě) požadovaných při vnitrostátní přepravě nákladu,

c)

znalost metod nakládky a vykládky zboží a použití zařízení pro nakládku a vykládku,

d)

základní znalost opatření při manipulaci a přepravě nebezpečného zboží,

e)

znalost dokladů o vozidle a dopravě nebo přepravě požadovaných při mezinárodní přepravě nákladu,

f)

znalost právních předpisů jiných států týkajících se přepravy nákladu.

3. Zdokonalovací školení řidičů autobusů a řidičů vozidel taxislužby je zaměřeno kromě školení určeného pro všechny řidiče na

a)

znalost související s odpovědností řidiče při přepravě cestujících,

b)

znalost dokladů o vozidle a cestujících požadovaných při vnitrostátní přepravě cestujících,

c)

znalost dokladů o vozidle a cestujících požadovaných při zahraniční přepravě cestujících,

d)

znalost právních předpisů jiných států týkajících se přepravy cestujících.